Na Šumavě pod horou Bobík na jedné louce žila byla stará německá maringotka. Žilo se jí dobře, byla totiž úkrytem pro mnoho tvorů. Nejen děti, pomocníci, přátele a náhodní potulní, zde rádi spočinuli v peřinách po babičce. Nikdo tu nečekal převeliký komfort, ale útulné místo, kde je možné, aby duše dohnala tělo a rozum, dva kamarády, kteří mají vždy naspěch. K dispozici je kuchyňka, něco na čtení, deskové hry, dřevěné kostky pro nejmenší a mnoho dalšího... Spočiňte pod Bobíkem :) - Prostor/y - Budete ubytováni na louce pod Horou s krásným výhledem do malého údolí. Jediným rušivým elementem a později pasivní přehlíženou kulisou vám budou elektrické dráty :(, které ale vyváží a přesáhne dokonalý pohled do soukromého údolíčka. Maringotka je jednoduchá, ale útulná, viz. fotky. Jsme připojeni na elktřinu. Mechová maringotka má svou troubu, indukční ploténku, světlo, zásuvky... Skoro jak v panelákovém bytě... Pro pitnou i užitkovou vodu si ale budete muset chodit po svých, když použijete prvních, mnou připravených, 20 litrů od každého. Nádobí se myje pod užitkovou vodou z barelu nad dřezem. Tuto vodu je možné doplnit ve 30 metrů vzdáleném amfiteátříku. Vodu jsme dříve i pili, ale její rozbor neexistuje a po prozkoumání zdroje ji používáme jen jako užitkovou! V maringotce jsou kamna na dřevo. Dřevo je zčásti připravené, ale nasekat jej a připravit třísky musí každý ubytovaný sám. Záchod je koncipován jako kadibudka s kýblem, který pravidelně vynáším. Nechci v místě dělat díru do země, hlavně z důvodu mé nekontroly vznikajícího odpadu, kdy někdo vyhodí do záchodu hyg. vložky či kondom :( - Přístup pro hosty - K samotné maringotce nelze dojet autem. Lze parkovat 150 metrů od maringotky, pak už musíte vaše zavazadla na místo donést. Jde se po zatravněné cestě a pak stoupá cca 40 metrů po svažité louce. Je tu blaze...

Hostitel je normální člověk, který má místo rád a s lidmi se snaží být kamarád.